Vánoční překvapení
Bedřich Mrázek se zavrtěl v křesle před televizí a nespokojeně zabručel. Být to jen na něm, vánoční dárečky na pracovišti by úplně vynechal. Obě jeho kolegyně z účtárny se v takových hloupostech zřejmě vyžívaly. Obdarovávaly se navzájem a nevynechaly ani jeho. Bylo by nevhodné jen přijímat. Bedřich Mrázek vždy věděl, co se sluší a patří. Ale co, sakra, zase vymýšlet? Mrkl po očku na svou ženu Alenu, rozvalenou na gauči. Mohla by mu poradit, ale nemůže ji rušit při seriálu. Dala by mu co proto! Jak očekával, Alenka si hned věděla rady.
,,Kup to, co já. Nestojí to moc, je to originální, vtipné a napínavé, jak to dopadne!"
Bedřich na ní visel očima.
,,Dej každé vsazený tiket na sportku."
Hm, to není špatný nápad. Do nedaleké prodejny tabáku se vydal hned. Nakonec zvolil hru Šťastných deset. Ve své účetnické hlavě došel k závěru, že tady je šance na potencionální výhru vyšší. Pro korpulentní kolegyni Věru Královou zaškrtl čísla vysoká, široká a oblá. Pro titěrnou Marii Duškovou nízká, úzká a špičatá. Bedřich měl cit pro čísla a jako správný účetní je viděl za vším. Doma dal každý tiket do žluté obálky, aby dojem byl perfektní. Obálky nadepsal ,,M" a ,,V" a šel spokojeně spát.
Obě kolegyně ho chválily za úžasný nápad. Věra se chichotala, že určitě vyhraje milion a jemu dá deset procent. Bedřich dostal balíček skořicové kávy. Jaká nuda!
Hned 2. ledna, když se vrátili do kanceláře, Věra hlásila, že nic nevyhrála.
,,Vážně, pane Mrázku. Jestli máte schovanou vyplněnou sázenku, můžete si to ověřit na internetu. Abyste neřekl, že zatloukám."
,,Já ještě ani nevím," řekla Marie.
Že ani nebyla zvědavá, pomyslel si Bedřich. Po návratu domů se hned podíval do zásuvky v předsíni. Sázenky tam opravdu ležely. Sedl si k internetu a nějakou chvíli mu zabralo, než přišel na způsob, jak výhru zkontrolovat. Věra nelhala. Pak naťukal Mariina čísla. Seděl jako přikovaný a zíral na obrazovku. Výhra 30 tisíc korurun! Tak ona takhle! Nechce mu nic dát, tak dělá mrtvého brouka. Výhra je její, tak proč z něj dělá blbce? Nic mu dávat nemusí. Nemusí, ale mohla by. Bedřich na jejím místě by se určitě rozdělil. On totiž věděl, co se sluší a patří. Několik dalších dní Marii sledoval. Má snad nový šperk? Nové šaty? Však on na to přijde!
,,Pane Mrázku, musím vám něco říct," začala Marie, když osaměli.
Hnulo se v ní svědomí a možná bude i podíl, těšil se Bedřich.
,,Mrzí mě to, ale..."
,,Ano?" tetelil se nedočkavostí.
,,Já jsem tu obálku od vás ztratila."
,,Co se dá dělat, tím se netrapte."
Tohle jí nespolkne. Bedřich Mrázek určitě ne! Pěkně se, mrcha, vybarvila! Sama se prozradí, jen musí dávat pozor.
Blížila se roční uzávěrka a v účtárně měli opravdu napilno.
,,Věro, mohla byste mi dát faktury z druhé půlky prosince?"
Hned vyskočila, vzala z regálu příslušný šanon a položila ho Bedřichovi na stůl. Bedřich si zatím připravil skořicovou kávu, byla nad očekávání výborná. Protáhl se a znovu se ponořil do světa čísel. Po chvíli otevřel šanon s fakturami, zalistoval v něm a najednou se zarazil. Mezi založenými listinami uviděl žlutou obálku nadepsanou ,,M".
Tady je ztracený dáreček! Už už se chtěl pochlubit svým nálezem, ale včas si to rozmyslel. Bedřich Mrázek si uměl zachovat chladnou hlavu za všech okolností. Pohlédl na své kolegyně, byly zabrané do práce. Zapisovaly cosi do počítače a sotva vnímaly okolí. Bedřich se s chutí napil skořicové kávy, ještě jednou se rozhlédl po kanceláři a pak zastrčil žlutou obálku do kapsy svého saka.
Liběna Hachová
(Ne)výchova dětí
Každá doba s sebou přináší rozličné trendy i módní výstřelky ve všech oblastech života, výchovu našich nejmenších nevyjímaje
Liběna Hachová
Hrozně strašné nebo strašně hrozné?
Poslední dobou je toho všude plno, mezi lidmi, v rádiu, televizi... Slyším to zkrátka ze všech stran.
Liběna Hachová
Nech si ty móresy, nebo ti jednu fláknu!
Puberta se mnou cloumala a ať moji rodičové řekli či po mně chtěli cokoliv, na znamení rebelie jsem významně obrátila oči v sloup.
Liběna Hachová
O kráse
Tolikrát uctívaná i zatracovaná, lákavá i nedosažitelná, věčná i pomíjivá... Taková je lidská krása.
Liběna Hachová
Pohlednice z celého světa
Cestovat a poznávat svět teď moc nemůžeme, ale barevné pozdravy ze všech možných zemí můžou doputovat za námi.
Liběna Hachová
Veselého silvestra!
Kdepak, nespletla jsem se o týden, vím, že už běží nový rok. Tohle je vzpomínka na silvestry minulé.
Liběna Hachová
Nostalgické vyprávění
Ta naše holka je hrozná papírnice, říkávali o mně rodiče. Vystřihovat, nalepovat, zapisovat, vybarvovat, podtrhávat... To bylo vždycky moje!
Liběna Hachová
Velké maličkosti
Povzbudivý úsměv, přátelské gesto, milé slovo, kouzelný okamžik... Sice maličkosti, ale záleží na nich hodně. Každý den.
Liběna Hachová
To nevymyslíš IV.
Přidávám další krátký příběh z kategorie originálních lidských nápadů. Je skutečný, protože taková hloupost nejde ani vymyslet.
Liběna Hachová
Spolubydlící na dobu určitou
Natrefit na fajn spolubydlící, když si je nemůžete ani sami vybrat, je jako sázka v loterii. Já jsem vyhrála rovnou jackpot.
Liběna Hachová
Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet?
Strč všechny mužský do pytle, pořádně zatřes, ať se promíchají, a jednoho namátkou vytáhni. Pokaždé trefíš toho svého.
Liběna Hachová
Výjimečný den
Sobota jako malovaná, řeknu Vám. Člověk by čekal úplně běžný, obyčejný den, a zatím byl plný zázraků.
Liběna Hachová
Nemohla bych bez něj žít
Tady vůbec nejde jen o prachobyčejný zvyk. Přilnuli jsme k sobě a stali se nedílnou součástí jeden druhého.
Liběna Hachová
To byl ale hezký den
Ač to ráno tak úplně nevypadá, někdy se den opravdu povede. A možná se dozvím i něco nového o životě.
Liběna Hachová
Hadříky
Tisíce a tisíce tun oblečení se ročně vyrobí a prodá, ale ten jediný kousek chybí! No věřili byste tomu?
Liběna Hachová
Náruživí rodiče
Vzít si na vysněnou dovolenou k moři kromě svého partnera také jeho rodiče? Pro mnohé naprosto nepředstavitelná skutečnost.
Liběna Hachová
Zázrak
Zvláštní a ojedinělý úkaz, co nastane maximálně jednou za deset dvacet let, odehrál se dnes u nás doma.
Liběna Hachová
Umíte se poflakovat?
Vypustit všechny povinnosti z dohledu, na práci zapomenout, někam se svalit, vyhodit nožky nahoru a jen tak zbůhdarma koukat.
Liběna Hachová
Holky, dnes jdeme nahoře bez!
Železnému zvyku a gravitaci navzdory odhoďme podprdy aspoň na jeden den! Den volnosti pro naše přednosti!
Liběna Hachová
Neděle jako stvořená k výletu
Poslední letní den, neděle 22. září 2019. Léto se s námi rozloučilo se ctí a přichystalo nádherné slunečné počasí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 114
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 544x