Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život jako hudba

18. 03. 2017 22:21:06
Lidské životy jsou hudební skladby a my jejich skladatelé. Ze všech stran zní nepřeberné množství melodií.

Sotva můžeme přeslechnout symfonie s velkým nástrojovým obsazením. Okázalé a velkolepé, strhávají naši pozornost. Dokáží inspirovat a povzbuzovat, ale také pořádně štvát a vyvolávat závist. Mezi nimi zaznívají komorní skladby, něžná nokturna či blues, skotačivé arabesky nebo smutné balady. Zní hudba hlasitá, až to břinká, jiná hraje pianissimo, uklidní a pohladí po duši. Melodie rychlé i pomalé, složité i jednoduché, líbivé i těžko zapamatovatelné.

Není taková hudba, aby se líbila všem. Chvílemi raději utečeme z doslechu. Někdy se krátce zaposloucháme a pak jdeme dál. Některé skladby stanou se našimi oblíbenými a chceme je poslouchat znovu a znovu. Vyhledáváme melodie, které nám tak sladce zní, a ta naše s nimi výborně ladí. I dlouho poté, co je ztratíme (i to se bohužel stává), doznívají v našich srdcích.

Jak už to mezi lidmi bývá, ten umí to a ten zas tohle. Někomu jde to skládání snadno, přirozeně. Jinému dá práci a výsledek mnohdy neodpovídá představám. Existují autoři velmi originální, jiní volí osvědčenou cestu a techniku, další vyloženě opisují. Ozývají se skladby načančané, samá kudrlinka, jiné se řídí heslem – v jednoduchosti je krása. Lidé dělají chyby a ani sebelepší skladatelský záměr zkrátka někdy nevyjde. Vloudí se nepravidelné intervaly a falešné tóny, může se stát, že celé dílo najednou připomíná nehezkou kakofonii. Zapomeneme jak dál a často musíme improvizovat.

Je už to tak na světě dobře zařízeno, že nikdo nic ze své skladby nemůže zpětně vymazat. Všechno už v ní zůstane napořád. A to by se, panečku, mazalo... Máme však úžasný dar. Pokazíme-li naši tvorbu, nikdy není pozdě přidat další sloku nebo celou větu, tentokrát už bez chyb. Můžeme vložit intermezzo, abychom se mohli nadechnout a vše promyslet. Možností máme nepočítaně. Zapracovat na dynamice, zrychlit nebo zpomalit tempo, přidat nebo ubrat nástroje, změnit tóninu, možná celý žánr. Máme dar vypilovat tu naši skladbu života, aby byla co nejhezčí. Možná pak, až zazní poslední tóny, někdo zatleská.

Autor: Liběna Hachová | sobota 18.3.2017 22:21 | karma článku: 7.00 | přečteno: 139x

Další články blogera

Liběna Hachová

Nečekaná návštěva

,,Pokud nevěříte v kouzla a zázraky, tak nečekejte, že je někdy opravdu zažijete." Přesně o tom je tahle krátká povídka.

24.5.2017 v 20:05 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 187 | Diskuse

Liběna Hachová

O Jeníčkovi a Mařence trochu jinak

Jeníček s Mařenkou tentokrát nebudou loupat perníčky, ale budou z nich padat perličky. A není to pohádka...

4.5.2017 v 19:58 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 302 | Diskuse

Liběna Hachová

Pomoc! Nefungují mi smajlíci!

Převážně nevážně o smajlících, kteří se smějou (nebo šklebí) ze všech stran, i o prvomájovém líbání.

29.4.2017 v 22:25 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 211 | Diskuse

Liběna Hachová

Štěstí - muška jenom zlatá?

Jste toho názoru, že mít či nemít štěstí je pouze věcí náhody? Omyl! Záleží i na tom, jak si oblečete spodní prádlo.

8.4.2017 v 17:52 | Karma článku: 8.14 | Přečteno: 197 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Dítě na dlani...

Byla jsem svědkem nečekané podivné události: Do skupinky dětí vkročila třináctiletá dívka s "panenkou" lidského embrya ve dlaních. Dalo by se to nazvat jako velmi emotivní chvíle. Děti se zachovaly různě, byly hlavně zvědavé...

26.5.2017 v 19:41 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jiří Růžička

Strach na kolejích aneb Jak přelstít voliče a vyhrát volby (18/21)

Aby Harry a Jindra dali jasně najevo, že tohle je jejich únos, krotí politiky střelbou do vzduchu. Dusno na nástupišti rozfouká Martička, která přichází za Jindrou, když si to tak přeje. Jenže poručit lásce dokáže jen málokdo.

26.5.2017 v 12:14 | Karma článku: 3.97 | Přečteno: 162 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Erobáseň

......... Jedna erotická básnička ................ Co dodat? Fantazii se meze nekladou. I já ji nechám dělat si, co chce.

25.5.2017 v 16:01 | Karma článku: 8.30 | Přečteno: 166 | Diskuse

Jiří Růžička

Strach na kolejích aneb Jak přelstít voliče a vyhrát volby (17/21)

Kapitán Orel rozjíždí mezi nástupišti akci na záchranu rukojmích a likvidaci únosců. O rukojmí se mezitím přetahují opoziční předák Šatlava a premiér Karabáč. Tak pokračuje smrtelně vážný příběh o zločinu, lásce a posedlosti mocí.

25.5.2017 v 12:19 | Karma článku: 5.78 | Přečteno: 183 | Diskuse

Marcela Valouchová

Šutr 8 - Šutr

Blížili se k planetě. Ani z dálky nevypadala moc dobře. Nebyly zde oceány, celý její povrch byl pokrytý kamenitou pevninou s řídkou vegetací. Na povrchu se vyskytovalo několik mělkých jezer.

25.5.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.36 | Přečteno: 98 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 8.87 Průměrná čtenost 365

Píšu různé příběhy, fejetony, krátké povídky... Možná Vás potěší. Stejně jako mě, když je vymýšlím a tvořím.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.