Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obyčejný příběh jedné rodiny VI.

5. 08. 2017 19:00:00
Čemu byste dříve sotva uvěřili, najednou se stane realitou, ani se nenadějete. Život mnohdy nedává příliš na vybranou.

Šestá kapitola

Utekl více jak týden od Věřiny návštěvy v Hradišti. Za tu dobu toho moc nenaspala, chodila jako mátoha. V hodinách jí dělalo problémy soustředit se na výklad, myšlenky stále utíkaly k malé okaté holčičce. Chtěla vědět, co bude dál. Kdykoliv se večer sešli doma, dělala si bláhové naděje, že se Luboš svěří. Několikrát chtěla sama začít, ale na poslední chvíli svá slova spolkla. Viděla, že je ustaraný, ale jediným problémem, o kterém dokázal mluvit, byl Erik.

V mysli si stále přehrávala, jak to u Rybářových vypadalo. Marie, která se těžko pohybuje, ušmudlané dítě a všude nepořádek. Ta nešťastná ženská potřebuje pomoc! Rozhodla se, že za ní znovu zajede.

Hned po vyučování se vydala městským autobusem rovnou do Hradiště. Tentokrát byla klidná a měla pocit, že dělá správně. Marii potěšilo, že přišla. Srdečně ji pozvala dál a nabídla kávu. Vypadala mnohem lépe než posledně.

,,Ráda bych vám s čímkoliv pomohla. Dojdu nakoupit, ano?“

,,To nejde, máte své práce určitě dost. Sousedka mi ráno přináší pečivo.“

,,Myslím to vážně, určitě toho potřebujete víc. Prosím, napište seznam.“

,,Dobře, jste hodná.“

Nemělo cenu zapírat, že jakoukoliv pomoc opravdu potřebuje. Než stačila vše sepsat, objevila se rozespalá Hanička.

,,Á, princezna se vyspinkala. Koukej, přišla za námi teta, co se ti tak líbila.“ Otočila se na Věru: ,,Ještě spí po obědě každej den, dneska to zvlášť natáhla.“

,,Vždyť je malá, to je dobře, že spí. Jsou jí tak tři, viďte?“

,,Byly jí v říjnu.“

Věra se zadívala na holčičku a dostala nápad: ,,Haničko, co kdybys šla se mnou? Přineseme nákup pro babičku a můžeš si něco vybrat. Máš ráda lízátko?“

Hanička s nadšením kývala. Oblékly se a šly do nedaleké samoobsluhy. Malá instinktivně chytila Věru za ruku. Vyvolalo to v ní silné pocity. Příval něhy k nevinnému dítěti, stejně tak hořkost a bolest, když pomyslela na souvislosti.

Hanička byla hodná a milá. Celou cestu štěbetala a radostně poskakovala. Vybrala si sladkou odměnu a jen zářila.

,,Hned to lízo rozbalíme, viď?

,,Jó! Maminka mi taky...“ zarazila se v náhlém rozpomenutí a snad dvě tři vteřiny stála bez hnutí, oči doširoka otevřené, než začala plakat.

Věra ji zvedla do náruče a přitiskla k sobě. ,,Neplakej. Maminka se na tebe dívá, bude smutná, když tě takhle uvidí.“

,,Kde je?“ vzlykala.

,,Je u andílků. Dívá se na tebe z nebe.“

Hanička se pomalu utišila a Věra si uvědomila jednu věc. Sama by teď potřebovala, aby ji někdo vzal do náruče a utěšoval.

***

Po návratu z nákupu ještě vyžehlila prádlo a pustila se do nádobí. Marie opřená bokem o linku ho utírala. Celou dobu si povídaly.

,,Tak pan inženýr vám nic neřekl?“ kroutila nevěřícně hlavou. ,,Jak jste se tu tedy ocitla?“

Pověděla jí, jak se to všechno seběhlo.

,,Máte můj obdiv. Jak to vydržíte? Bejt to můj chlap, dala bych mu co proto!“

,,To máte těžké. Vyhýbám se konfliktu, ale jednou na to musí dojít. Ráda bych věděla, jestli tu Luboš už vůbec byl?“

,,Nebyl. Ale nabídl mi peníze.“

,,Doufám, že jste si je vzala!“

Marie zavrtěla hlavou. ,,Nevěřil, že je holka jeho, tak jsem nechtěla žádný milodary.“

,,Ale to je hloupost! Měla byste si je vzít. Vždyť jsou pro Haničku a jistě se budou hodit.“

,,Myslíte, že bych mu teď volala? Jako že jsem si to rozmyslela?“

Pohlédly na sebe a s pochopením se usmály. I Věře by takový telefonát byl zatěžko, kdyby byla na Mariině místě.

V sedmé kapitole

se půjde tančit. Už za týden opět tady.

***

Podívejte se, jak celý příběh začal.

Autor: Liběna Hachová | sobota 5.8.2017 19:00 | karma článku: 10.08 | přečteno: 534x

Další články blogera

Liběna Hachová

Padesát odstínů zelené

Letní období přeje cestování. Vydáváme se do krajů či zemí bližších i velmi vzdálených. Co když máte na výlet jen hodinku dvě?

20.8.2017 v 18:55 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 162 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny VIII.

I chvíle plné smutku, bolesti a trápení mají v životě svoje místo. Bez nich bychom nepoznali ty šťastné.

19.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 8.11 | Přečteno: 273 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny VII.

Jde se na ples! Střevíček nikdo neztratí, iluze nejspíš ano. Který z nápadníků dvou sester se nakonec vybarví?

12.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 9.25 | Přečteno: 443 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (114)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Jak se zbavit odpudivé pijavice. Javorová Vyhlídka, 25. května 2014.

20.8.2017 v 6:58 | Karma článku: 6.13 | Přečteno: 177 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny VIII.

I chvíle plné smutku, bolesti a trápení mají v životě svoje místo. Bez nich bychom nepoznali ty šťastné.

19.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 8.11 | Přečteno: 273 | Diskuse

Antonín Ševčík

Zemřel Moravan, básník JIŘÍ KUBĚNA

Ve věku 81 let zemřel moravský básník Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert. Narodil se 31. května 1936 ve Prostějově na Moravě a patřil k našim nejvýraznějším básníkům, sám přitom zdůrazňoval, že k moravským.

19.8.2017 v 14:25 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 174 | Diskuse

Dita Jarošová

Když se názvy ženily...

Srpnem dozrálo léto. Okurek bylo požehnaně, rajčat také plno, boj se slimáky neúprosný. Vilma byla na poště číslem 426, na to, že byly tropy, lidí docela dost.

19.8.2017 v 13:46 | Karma článku: 7.74 | Přečteno: 191 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Nudná neděle (komiks)

Bylo to jednu neděli, roku 1972. Toho roku, kdy Prahu navštívil Fidel Castro (a ovšem také Leonid Brežněv) a Deep Purple vydali album Machine Head. Toho dne měl Vincek pohřební náladu, avšak Cyrda věděl, jak ho z ní dostat.

19.8.2017 v 12:21 | Karma článku: 13.97 | Přečteno: 336 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 11.12 Průměrná čtenost 416

Píšu různé příběhy, fejetony, krátké povídky... Možná Vás potěší. Stejně jako mě, když je vymýšlím a tvořím.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.