Po delší době jdu zas na rande

Strach má velké oči, tak bez obav do toho, dobře to dopadne. Budu mít oči na šťopkách a růžové brýle nechám doma.

Už v noci jsem samou nervozitou oka nezamhouřila. Před časem jsem se zařekla, že mi žádný chlap nesmí na oči, potažmo do bytu. Kvůli pár prevítům mi celé jejich plémě vypadlo z oka.

Ten první mi lhal do očí pořádně dlouho. Jeho bohémské způsoby mi byly trnem v oku. Často se spakoval a na pár dní šel, kam ho oči vedly. Pokaždé jsem nad tím přimhouřila oko. To víte, co oči nevidí, srdce nebolí. Bilo do očí, že nám to nefunguje, já jediná to pro oči neviděla. Až kámoška mi otevřela oči.

Druhý miláček se mi stavěl do očí a zatím házel okem jinde. Opečovávala jsem ho jako oko v hlavě a pak mi lezly oči z důlků, když jsem ho viděla s jinou. Nevím, kam dal oči! Doma jsem si mohla oči vyplakat, ale znáte to – sejde z očí, sejde z mysli. Čas je lékem na všechno.

Měla jsem velké oči, že potřetí bude všechno jinak. Zlaté oči, které to viděly! Musela jsem mít na očích klapky! Ten mizera by mi zapřel i nos mezi očima. Když prasklo, jaké nasekal dluhy, měla jsem před očima mžitky. Musel mi hned táhnout z očí.

Teď už se na svět dívám jinýma očima. Doufám, že můj nový drahoušek bude mít oči jen pro mě, udělá, co mi na očích uvidí, a nezbudou mi zase jen oči pro pláč.