Převážně nevážně o smajlících, kteří se smějou (nebo šklebí) ze všech stran, i o prvomájovém líbání.
Smajlíci jsou již nedílnou součástí našich elektronických životů. Ani jsem se nenadála a vlezli mi včera v noci až do snu. V něm jsem coby pozorovatel hodnotila probíhající děj klikáním na smajlíky. Jako kdyby v pravém dolním rohu promítacího plátna naskakovaly malé, barevné, vševyjadřující obličejíky podle mých aktuálních dojmů. Najednou se to zaseklo. Mačkala jsem opakovaně, stále rychleji až zuřivě, ale marně, až jsem se ze zvláštního snu probudila.
Pomocí pitvořících se potvůrek můžete oznámit světu, že jste zrovna veselí. Možná se šťastně usmíváte, potutelně křeníte, z plna hrdla smějete nebo se řehtáte tak, až vám slzy stříkají z očí? Ke každému druhu smíchu najdete odpovídající obrázek. Stejně tak, když jste smutní. Jedna slzička nebo celý vodopád? Žádný problém. Co teprve, když vás něco štve. Můžete se jen trošku kabonit, hodně mračit nebo vzteky cenit zuby a hrůzostrašně koulet očima. Na všechno ten správný ksichtík existuje. A pak ti líbací smajlíci! Áách. Cudný polibek, červené tvářičky, očka přimhouřená… Nebo poslat ten odvážnější se srdíčkem? Jestli ono by nebylo lepší, než takhle mudrovat, zkusit si to naživo. Je k nezaplacení prožít s druhými chvíle plné smíchu. Být nablízku člověku, který pláče, abychom ho mohli obejmout a pohladit. Vidět na vlastní oči jeho údiv a radost, místo aby nám od něj přišel smajlík s pusinkou otevřenou dokořán.
Blíží se První máj, lásky čas. Připomněla jsem kamarádovi, aby nezapomněl líbat svoji milou pod rozkvetlým stromem. Aby mu neuschla. Prý neví, jestli spolu budou zrovna ten den mluvit.
Inu, mluvit spolu nemusíte. Hlavně se LÍBEJTE.
Doopravdy! Néé přes displej!!
˘˘ ¦¦ ˘˘
