Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obyčejný příběh jedné rodiny VI.

5. 08. 2017 19:00:00
Čemu byste dříve sotva uvěřili, najednou se stane realitou, ani se nenadějete. Život mnohdy nedává příliš na vybranou.

Šestá kapitola

Utekl více jak týden od Věřiny návštěvy v Hradišti. Za tu dobu toho moc nenaspala, chodila jako mátoha. V hodinách jí dělalo problémy soustředit se na výklad, myšlenky stále utíkaly k malé okaté holčičce. Chtěla vědět, co bude dál. Kdykoliv se večer sešli doma, dělala si bláhové naděje, že se Luboš svěří. Několikrát chtěla sama začít, ale na poslední chvíli svá slova spolkla. Viděla, že je ustaraný, ale jediným problémem, o kterém dokázal mluvit, byl Erik.

V mysli si stále přehrávala, jak to u Rybářových vypadalo. Marie, která se těžko pohybuje, ušmudlané dítě a všude nepořádek. Ta nešťastná ženská potřebuje pomoc! Rozhodla se, že za ní znovu zajede.

Hned po vyučování se vydala městským autobusem rovnou do Hradiště. Tentokrát byla klidná a měla pocit, že dělá správně. Marii potěšilo, že přišla. Srdečně ji pozvala dál a nabídla kávu. Vypadala mnohem lépe než posledně.

,,Ráda bych vám s čímkoliv pomohla. Dojdu nakoupit, ano?“

,,To nejde, máte své práce určitě dost. Sousedka mi ráno přináší pečivo.“

,,Myslím to vážně, určitě toho potřebujete víc. Prosím, napište seznam.“

,,Dobře, jste hodná.“

Nemělo cenu zapírat, že jakoukoliv pomoc opravdu potřebuje. Než stačila vše sepsat, objevila se rozespalá Hanička.

,,Á, princezna se vyspinkala. Koukej, přišla za námi teta, co se ti tak líbila.“ Otočila se na Věru: ,,Ještě spí po obědě každej den, dneska to zvlášť natáhla.“

,,Vždyť je malá, to je dobře, že spí. Jsou jí tak tři, viďte?“

,,Byly jí v říjnu.“

Věra se zadívala na holčičku a dostala nápad: ,,Haničko, co kdybys šla se mnou? Přineseme nákup pro babičku a můžeš si něco vybrat. Máš ráda lízátko?“

Hanička s nadšením kývala. Oblékly se a šly do nedaleké samoobsluhy. Malá instinktivně chytila Věru za ruku. Vyvolalo to v ní silné pocity. Příval něhy k nevinnému dítěti, stejně tak hořkost a bolest, když pomyslela na souvislosti.

Hanička byla hodná a milá. Celou cestu štěbetala a radostně poskakovala. Vybrala si sladkou odměnu a jen zářila.

,,Hned to lízo rozbalíme, viď?

,,Jó! Maminka mi taky...“ zarazila se v náhlém rozpomenutí a snad dvě tři vteřiny stála bez hnutí, oči doširoka otevřené, než začala plakat.

Věra ji zvedla do náruče a přitiskla k sobě. ,,Neplakej. Maminka se na tebe dívá, bude smutná, když tě takhle uvidí.“

,,Kde je?“ vzlykala.

,,Je u andílků. Dívá se na tebe z nebe.“

Hanička se pomalu utišila a Věra si uvědomila jednu věc. Sama by teď potřebovala, aby ji někdo vzal do náruče a utěšoval.

***

Po návratu z nákupu ještě vyžehlila prádlo a pustila se do nádobí. Marie opřená bokem o linku ho utírala. Celou dobu si povídaly.

,,Tak pan inženýr vám nic neřekl?“ kroutila nevěřícně hlavou. ,,Jak jste se tu tedy ocitla?“

Pověděla jí, jak se to všechno seběhlo.

,,Máte můj obdiv. Jak to vydržíte? Bejt to můj chlap, dala bych mu co proto!“

,,To máte těžké. Vyhýbám se konfliktu, ale jednou na to musí dojít. Ráda bych věděla, jestli tu Luboš už vůbec byl?“

,,Nebyl. Ale nabídl mi peníze.“

,,Doufám, že jste si je vzala!“

Marie zavrtěla hlavou. ,,Nevěřil, že je holka jeho, tak jsem nechtěla žádný milodary.“

,,Ale to je hloupost! Měla byste si je vzít. Vždyť jsou pro Haničku a jistě se budou hodit.“

,,Myslíte, že bych mu teď volala? Jako že jsem si to rozmyslela?“

Pohlédly na sebe a s pochopením se usmály. I Věře by takový telefonát byl zatěžko, kdyby byla na Mariině místě.

V sedmé kapitole

se půjde tančit. Už za týden opět tady.

***

Podívejte se, jak celý příběh začal.

Autor: Liběna Hachová | sobota 5.8.2017 19:00 | karma článku: 10.87 | přečteno: 654x

Další články blogera

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XVII.

Nezapomínejte, že málokdy a máloco je doopravdy tak, jak to na první pohled vypadá. A pak - každý má svou pravdu.

21.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 373 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XVI.

Dnešek je výsledkem všech našich předchozích myšlenek, rozhodnutí a činů. Kdo si co zaseje, to si také sklidí.

14.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 11.82 | Přečteno: 404 | Diskuse

Liběna Hachová

Výlet do Itálie - fotoblog

Trocha toho nepohodlí v autobuse, přerušovaný spánek, nepravidelná strava, ale jinak jen samá pozitiva.

10.10.2017 v 0:38 | Karma článku: 14.09 | Přečteno: 563 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XV.

Proč je někdy tak moc těžké říkat si na rovinu, jak se věci mají? U Jandákových v tom lítají už všichni.

7.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 468 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Duchové dýní

Nastává nám čas oranžových dýní, dušiček a jiných tajemných potvůrek. Halloween slavíme zkrátka s nadšením, s nímž nás obchodní řetězce chystají dlouhou dobu napřed. Tak jako omyl někde letos nabízeli v regálech svíce školákům...

23.10.2017 v 20:58 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 82 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Dívka a koláč

Tato povídka mě napadla, když jsem byl jednou nucen snídat mimo domov v jedné kavárně nějakého nákupního centra a vzpomněl si na fotku dívky s koláčem, kterou jsem nedávno viděl.

23.10.2017 v 13:44 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 325 | Diskuse

Marcela Valouchová

Dveře

Dům jí poskytoval vše, co potřebovala. Byl tu nespočet dveří a za nimi místnosti, které mohla používat ke své libosti. Ráno si oblíbila salonek ve svěží zelené barvě. Bylo zde plno rostlin a některé z nich kvetly.

23.10.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.85 | Přečteno: 103 | Diskuse

Filip Rychly

Satori v Podolí

Na plavecký stadion v Podolí docházím více či méně pravidelně již sedmnáct let. Za tu dobu se tam toho moc nezměnilo - nové šatní skříňky, místo kovových zámků čipy, z restaurace s výhledem na plavecký bazén posilovna.

23.10.2017 v 0:18 | Karma článku: 6.43 | Přečteno: 164 | Diskuse

Vojtěch Fišera

V rukojeti

Aarskogův-Scottův syndrom je vzácné onemocnění, u kterého dochází k narušení vývoje některých částí lidského těla. třeba abnormální vzhled, oči daleko od sebe, divný nos,krátký krk, malý vzrůst, vlastně to ani nesouvisí s článkem.

22.10.2017 v 11:07 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 134 | Diskuse
Počet článků 45 Celková karma 12.03 Průměrná čtenost 469

Píšu různé příběhy, fejetony, krátké povídky... Možná Vás potěší. Stejně jako mě, když je vymýšlím a tvořím.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.