Jde se na ples! Střevíček nikdo neztratí, iluze nejspíš ano. Který z nápadníků dvou sester se nakonec vybarví?
Sedmá kapitola
Děvčata pobíhala sem a tam, z pokoje do koupelny a zase zpátky. Hučel fén, šustily šaty a ve vzduchu byla cítit omamná směs parfémů, laků na vlasy a bůhví čeho ještě. Věra s potěšením sledovala, jak se dcery mění v krásné, elegantní dámy.
,,Hezky se bavte a pamatujte na dobré vychování.“
Luboš vyhlédl z kuchyně. ,,Nikde se v noci necourejte, hlavně ty,“ houkl na Moniku.
,,Půjdeme domů společně, sama bych nešla.“
,,Miloš nás určitě doprovodí,“ uklidňovala ho Eva.
Do kulturního domu, kde se maturitní ples 4.B gymnázia konal, to neměly daleko. Monika se obávala, aby nepřišla pozdě. Bývalo zvykem, že třeťáci maturantům pomáhali s organizací, a ona s Katkou a Eliškou měly vydávat v předsálí tombolu. Eva, která si svůj velký ples odbyla už před rokem, se těšila, že se bude jen a jen bavit. Miloš a s ním několik dalších mladíků a slečen už na ni čekali ve vstupní hale.
Monika byla domluvená s Erikem, že za ní později večer přijde. Chtěla mu napsat zprávu, aby nespěchal, protože stůl s tombolou byl zatím v neustálém obležení hostů a všechny tři se měly co otáčet. Najednou si všimla, že už stojí mezi dveřmi a sleduje ji se širokým úsměvem ve tváři. Mávla na něj a posunkem naznačila, že teď se opravdu neutrhne.
,,Moc ti to sluší, jsi krásná,“ přistoupil k pultu, sotva fronta trochu opadla.
Natáhla se přes stůl, aby si mohli dát pusu.
,,Klidně si jděte zatancovat, teď už tu stačíme dvě,“ nabídla Katka.
,,Můžeme se střídat po půl hodině,“ souhlasila i Eliška.
Dohodnuto. Erik vzal Moniku za ruku a táhl ji do sálu rovnou na parket. Žasla, jak je pohyblivý, ve srovnání s ním si připadala jako dřevo. Trochu se jí ulevilo, když zazněla pomalá skladba. Přitulila se a nechala se vést. Na balkoně u zábradlí zahlédla Evu s Milošem. Zamávala na ně, aby se k nim přidali. Miloš se mračil, něco si špitali a zůstali na místě. Tak si trhněte, pomyslela si Monika a vášnivě Erika políbila. Neušlo jí, jak Miloš s opovržlivým výrazem kroutil hlavou.
***
Věra by ráda shlédla film až do konce, historické příběhy ji vždy zajímaly, ale neskutečně ji rozčilovaly časté a dlouhé reklamní bloky. Říkala si, že to vzdá a půjde si lehnout.
Luboš seděl v křesle s notebookem na klíně a vyřizoval pracovní e-maily. Pravdou bylo, že za poslední hodinu nenapsal ani jednu odpověď. Každou chvíli se nenápadně podíval na Věru a přemýšlel, co se s ní v posledních dnech děje. Jako by snad nestačila ta jobovka s Helenou. Nebylo dne, aby se mu to nehonilo hlavou. Asi by to měl Věře říct, ale zatím nenašel odvahu. Čekal, že znovu zavolá Rybářová a dá mu číslo účtu. Tu báchorku s dítětem použila rozhodně kvůli penězům. Velmi ho mátlo, že se dosud neozvala. Navíc Věra s ním posledních čtrnáct dní téměř nemluvila. Zřejmě se zlobí kvůli tomu, že Monice zakázal toho kluka. Co kluka! Cikána!
,,Šla tam s ním?“
Věře chvilku trvalo, než si uvědomila, že se jí Luboš na něco ptá. Bylo jasné, co chce vědět, ale nehodlala mu to nijak ulehčit. ,,Kdo a kam?“
,,Monika s tím… vždyť víš.“
,,Jmenuje se Erik. A popravdě, nevím, jestli jsou teď spolu.“
,,Sakra, Věro! Neříkej mi, že je ti to fuk.“
,,Rozhodující pro mě je, aby Monika byla spokojená.“
,,Takový řeči! Co ona může vědět?“
,,Tohle prostě nezakážeš. Vždycky si k sobě najdou cestu, když budou chtít.“
Luboš si opřel hlavu do dlaní a dlouho nic neříkal. Věra vypnula televizi, film ještě neskončil, ale už na něj neměla náladu. Šla do koupelny. Vzápětí přišel i Luboš a zezadu se k ní přitiskl. Stávalo se jen výjimečně, že by pauza mezi jejich milováním trvala více než dva týdny. A rozhodně si nikdy nenechali ujít večer, kdy byli sami doma. Věra strnula. To by opravdu nezvládla. Odhodila kartáček.
,,Mně je nějak špatně. Asi budu zvracet, promiň.“
Aniž se na Luboše podívala, vyběhla z koupelny a zavřela se na záchodě.
,,Jsi v pořádku?“ klepal na ni.
,,Jdi si klidně lehnout. Asi jsem jen něco špatného snědla.“
Vylezla, až když vrzly dveře od ložnice. Osprchovala se, pak se celá namazala tělovým mlékem. Pěkně pomalu, žádný spěch. V kuchyni si vypila sklenici vody, doušek za douškem.
Když konečně potichoučku došla ke své posteli, s úlevou zjistila, že Luboš už spí.
***
,,Čááu, ty seš Evy ségra, viď?“
Za Monikou se objevili dva mladíci. Poznala v nich Milošovy kamarády, které viděla na začátku.
,,Hm. Nevíte, kde Eva je?“
,,Ve výčepu. Pojď s námi na panáka! Kde máš toho snědýho frajera?“
Pochopila, že jsou opilí, a jejich hloupých řečí si nevšímala. Erik se právě vrátil s pitím. Oznámila mu, že se skočí domluvit se sestrou, kdy půjdou domů. Ti dva blbouni jí byli v patách. Ve výčepu bylo nakouřeno, až to štípalo do očí. Miloš stál u jednoho stolku, košili rozhalenou, rukávy vyhrnuté nahoru, v ruce půllitr piva, ze kterého co chvíli upíjel. Byl celý červený a vykládal kolemstojícím oplzlé vtipy. Eva seděla a vůbec nevypadala, že by se bavila.
Monika k ní přisedla. ,,Už bude jedna, jak to vidíš s odchodem?“
,,A hele, koho tu máme!“ zařval Miloš, když si jí všiml. ,,Je to upejpavka!“ pokračoval, když odmítla skleničku tvrdého alkoholu, kterou před ni postavili jeho kumpáni. Panáka si vzal a okamžitě ho do sebe převrátil.
,,Taky se tak šprajcuješ, když to…“ Rozchechtal se, že skoro ani nemohl dokončit větu. ,,Když to spolu děláte?“
,,Miloši, nech toho!“ Eva vyskočila a chtěla ho stáhnou vedle sebe.
Prudce se vysmekl a odstrčil ji, skoro minula židli a spadla na zem, navíc se uhodila o hranu stolu do ruky. ,,Ty se ani neozejvej. Vždycky ležíš jako prkno,“ znovu se rozchechtal.
,,Ty seš neskutečnej vůl!“ vylítla Monika. ,,Evi, pojď se mnou domů.“
Eva seděla dál, oči sklopené. Když si Monika uvědomila, že sestra s ní neodejde, vydala se za Erikem, aby ji doprovodil domů.
Osmá kapitola
bude patřit Věře. Opět za týden.
***
Podívejte se, jak celý příběh začal.
