Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věřte nevěřte

10. 09. 2017 21:06:15
Jsou věci a události mezi nebem a zemí... Jsou jen výplodem něčí bujné fantazie nebo se skutečně dějí?

Zvláštní a tajuplné události, které si neumíme vysvětlit. Někdo mávne rukou, co je to za hlouposti, jiného až zamrazí, jen o nich slyší, někdo je prožije na vlastní kůži. Jsou-li pravdivé, nejde nijak zjistit ani dokázat. Stejně tak nejde vyvrátit, že skutečné nejsou. O jeden příběh se s vámi podělím. Věřte nevěřte. Je to jen na vás.

*****

Mladí manželé s novorozenou dcerkou Aničkou využili možnosti dočasně bydlet v malém bytě po nedávno zesnulé babičce. Za tři čtyři roky se přestěhovali na vesnici do vlastního domku, do města však dojížděli dál – za rodinou, za prací, na nákupy.

Jednou šla Anička, už školačka, s maminkou kolem paneláku, kde bydlívali. Bývalá sousedka na ně volala, mávala a zdravila je.

Maminka se obrátila na dcerku: ,,Pamatuješ si, jak jsme tu bydleli?“

,,Jo, pamatuju. Tady přece ke mně chodila ta paní a mávala mi.“

,,Asi myslíš paní Voráčkovou, co na nás před chvílí volala?“

,,Néé, tu druhou, co chodila k nám.“

,,K nám? Myslíš teda babi nebo tetu Janu?“

Anička se mračila, snad se i zlobila na svou maminku, že ji neposlouchá, a stále si vedla svou: ,,Myslim tu paní, co pořád chodila k mojí postýlce a smála se a mávala na mě!“

Maminka se podivila, co malá zas vymýšlí, vážně to nebrala a vzápětí i vypustila z hlavy. Děti toho napovídají a Anička beztak během chvíle mluvila zas o něčem jiném.

Za nějaký čas se konala velká rodinná oslava. Došlo i na prohlížení starých fotografií, které už celé roky ležely kdesi v krabicích. Dospělí se bavili a vzpomínali, děti pobíhaly sem a tam. Anička se zastavila, aby se napila a sáhla po další sladkosti. Její pozornost upoutala jedna z fotografií rozložených všude po stole.

Rozzářila se a překotně vykřikovala: ,,Maminko, podívej, tohle je ta paní, co chodila k mý postýlce. To je ona, víš?“

Na fotografii byla ona babička, v jejímž bytě bydleli, a která se své malé pravnučky Aničky už bohužel nedožila.

*****

Vyprávění je inspirováno skutečným (??) příběhem, okolnosti a postavy jsem změnila.

Autor: Liběna Hachová | neděle 10.9.2017 21:06 | karma článku: 15.80 | přečteno: 479x

Další články blogera

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XXI.

Byl jednou jeden král... Těmito slovy celý příběh (ne)začal. A jak to bylo dál? Byla to jen pohádka nebo nebyla?

18.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 408 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XX.

V životě někdy mohou přijít chvíle, kdy naším největším protivníkem jsme my sami. Ach, ta ješitnost!

11.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 402 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XIX.

Všechno vypadá tak jasné a snadné a přesně víme, jak se zachovat, co udělat. Ovšem jen tehdy, pokud nejde o náš vlastní život.

4.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 13.45 | Přečteno: 496 | Diskuse

Liběna Hachová

Jak jsem byla zavřená

Už jednou mně tam šlo o život. Nedala jsem si říct a nedala... A zase jsem tam vlezla. Zamkli mě na osm zámků a starej se!

28.10.2017 v 23:55 | Karma článku: 8.66 | Přečteno: 525 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Martina Mičková

Josef Lada alias Kocourek Josef

Může mít slavný Josef Lada něco společného s nalezeným kocourem? Jak dopadne osamělý zraněný kocourek a proč maluje obrázky? Všechno se můžete dozvědět, stačí se jen začíst.

21.11.2017 v 21:26 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 220 |

Jaroslav Herda

Žeň

Kreslené vtipy špatně se vyprávějí. Psát úvodní slovo k veršům se mi také protiví. Však písí žízní zní a písmenka si žádá, tak mrcho pij, když tak tě IT nastavil.

21.11.2017 v 20:18 | Karma článku: 5.82 | Přečteno: 136 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Lauren Graham: Rychleji mluvit nedokážu

„Gilmorky“ během nekonečného počtu repríz někdy naladil snad každý. Tento americký seriál, který začínal ve stejném vysílacím čase jako tehdy obrovsky populární Přátelé, neskončil jako propadák.

21.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 6.53 | Přečteno: 254 | Diskuse

Iva Marková

Kluk s dredy

Potkávala ho každé ráno cestou do práce. Zimou zachumlaní do sebe...................................

20.11.2017 v 21:40 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 774 | Diskuse

Dita Jarošová

Dopis netečným...

Nehrajte mrtvé brouky! O nás a bez nás se jistě odehrávají všemožné každodnové bitvy. Zároven zbývá spousta věcí, které ovlivnit smíme, některé dokonce musíme! Snažme se přijít věcem na kloub.

20.11.2017 v 11:43 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 223 | Diskuse
Počet článků 50 Celková karma 12.01 Průměrná čtenost 479

Píšu různé příběhy, fejetony, krátké povídky... Možná Vás potěší. Stejně jako mě, když je vymýšlím a tvořím.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.